Poradce Technologického centra AV ČR Ing. V. Suchý, zabývající se problematikou ochrany duševního vlastnictví, poskytuje v rámci aktivit sítě Enterprise Europe Network každoročně domácím firmám řadu bezplatných konzultací i přímou praktickou nápomoc, která se týká různých aspektů duševního a průmyslového vlastnictví. Většina případů se váže k ochraně nebo komerčnímu využívání nově vytvářených inovací, občas se vyskytnou i případy dosti netradiční, nebo dokonce s prvky detektivního příběhu.

Zajímavý případ se odehrál na počátku letošního roku, kdy TC AV ČR kontaktoval Ing. Z. Sluka z Plzně, sběratel a majitel unikátní sbírky historických kalamářů vyráběných mezi roky 1750 – 1930. Tázal se, zda bychom byli schopni dohledat podstatu starého německého užitného vzoru, zaregistrovaného kolem roku 1900. Dotaz souvisel s jeho širším předchozím pátráním po osudech jednoho z historických exponátů, který nedávno získal do své rozsáhlé sbírky – secesního kalamáře z výroby slavné české sklářské firmy Wilhelm Kralik Sohn ze šumavské Lenory. Zmíněný kalamář měl na kovovém víčku odkazy na čtyři dobové patenty, což Ing. Sluku povzbudilo k pokusu tato značení rozluštit a rekonstruovat tak i kompletní „životní cyklus“ tohoto krásného výrobku.

Tak započal pozoruhodný, skoro detektivní příběh, jaký čas od času prožije snad každý sběratel, na jehož konci bývá poodhalená minulost konkrétního exponátu. Pátrání prováděné Ing. Slukou vyústilo v zajímavé zjištění, že zatímco skleněná část kalamáře s duhovým efektem pochází vskutku z výroby výše zmíněné firmy Kralik, výroba mosazného víčka kalamáře ozdobeného stylizovaným jmelím a jeho konečná kompletace se skleněnou částí probíhala zřejmě u firmy Balduin Heller Soehne v Teplicích, založené r. 1844 a zaměřené na tváření barevných kovů a práce kov – sklo. Firma Heller, která se své době byla významným obchodníkem a exportérem, úzce spolupracovala i se sklářskými firmami, mimo jiné i se zmíněnou firmou Wilhelm Kralik, jejíž skla byla u firmy Heller opatřována kovovými prvky, např. víčky nádobek na inkoust a kovovými základovými deskami. Na kovovém víčku měl kalamář vyznačena registrační čísla dvou rakouských patentů, jednoho patentu německého a jednoho německého užitného vzoru, platné od r. 1902. Záznamy uložené ve veřejné patentové databázi Espacenet odhalily, že první tři z uvedených práv se týkala různých způsobů výroby kovových částí a jejich upevňování na kovové či skleněné prvky výrobků. Otazníky však přetrvávaly nad německým užitným vzorem D.R.G.M. Nr. 168180, o němž Espacenet žádné bližší informace neobsahoval.

V této situaci využil Ing. Suchý potenciálu mezinárodní sítě EEN a požádal o spolupráci kolegy z německé pobočky EEN v Hesensku. S jejich pomocí se vyjasnilo, že daný užitný vzor se týkal „uzavíracího víka s lisovanými výklopnými díly na nádoby všeho druhu“. Bližší dokumentace vzoru byla již v r. 1936 v souladu s dobovými předpisy skartována, podařilo se nicméně najít původní zápis o jeho registraci i zápis o ukončení platnosti vzoru již po třech letech, což ovšem odpovídalo tehdejší praxi.

Ukázalo se rovněž, že zmíněný německý užitný vzor je prakticky shodný s rakouským patentem OEP. Nr. 10385, rovněž uvedeným na víčku kalamáře. Proč se firma Heller uchýlila k této nezvyklé zdvojené průmyslově-právní ochraně? Ing. Sluka ze získaných informací dovozuje, že firma patrně značně pospíchala s právní ochranou; registrací užitného vzoru si tak zajistila ochranu svého výrobku relativně rychle, ještě předtím než jí byl přiznán příslušný patent. Po udělení patentu však zdvojená ochrana užitným vzorem již nebyla nadále zapotřebí a firma proto o jeho obnovu nepožádala. Proč firma Heller s ochranou tak mimořádně spěchala a proč si firma v roce 1902 podala hned čtyři různé žádosti o ochranu, o tom lze po 120 letech již jenom spekulovat…

Tento zajímavý případ dobře ilustruje, že poradenské a konzultační služby poskytované EEN, jež efektivně napomáhají především aktivní ochraně soudobých inovací, mohou za určitých specifických okolností přispívat rovněž i k technicko - historickému bádání spjatému s již zaniklými průmyslovými právy.

Pro více informací a v případě dalších dotazů k problematice IPR kontaktujte: V. Suchý, suchy@tc.cz, 234 006 163